Kytice z pověstí národních
Kytice je soubor dvanácti balad. Ve sbírce se objevují hlavní druhy lidové epiky. Nejpočetnější skupinou jsou báje. V nich je obsažen názor lidí na přírodu a nadpřirozené síly a bytosti, které ji ovládají a působí na lidské osudy. Toto se objevuje například v Polednici, Vrbě, Lilii, Svatební košili nebo třeba ve Vodníkovi. Zvýrazněn je i vztah dítě-matka například v baladě Poklad, kde matka na chvíli zapomene na dítě kvůli pokladu a je potrestána tím, že dítě zůstane uvězněno v hoře s pokladem na rok. Mnohem tvrdší trest čeká matku v Polednici za to, že ji pošle na své dítě. Podobný motiv najdeme i ve Zlatém kolovratu a v Dceřině kletbě. Ve Štědrém dni uvidíme určitou osudovost a předurčení zkombinovanou s lidovými vánočními zvyky. Jisté zalíbení těžce zkoušeného českého národa ve věštbách a proroctvích vystihuje Věštkyně. Otázka viny a trestu provází celou kytici, ale v Záhořově loži vidíme, že vinu lze i odčinit pokáním.
Pověst Vrba se zdá Erbenovi velice důležitá, protože podobnou pověst v cizí lidové slovesnosti nenajdeme. Najdeme sice případy, kdy je člověk proměněn ve strom nebo jinou věc, ale v tomto případě se o přímo dělí s vrbou o duši a jeden bez druhého nemůže žít. Člověk, který porazí vrbu zabije vlastně i člověka.
V Holoubkovi je znázorněna čistá lidská duše neprávem zavražděná (konkrétně otrávená) v podobě bílého holoubka, který se zjevuje, aby trýznil duši svého vraha a přivedl mu spravedlivého trestu.
Zajímavá je jistě i úvodní báseň Kytice, která nám stručně vypovídá o původu slova mateřídouška (ve třech slokách). Ve zbývajících slokách je vyjádřen Erbenův názor na dávný až pohanský původ bájí.
Celou sbírkou se prolíná přísný lidový mravní názor. Ve všech skladbách, až na Záhořovo lože je ženská hrdinka. Velice se názory Erbena odlišují třeba od Máchy, který se otázku viny dívá z hlediska celé společnosti, například v Máji se Mácha rozmýšlí jestli vůbec máme jako společnost právo trestat. V Kytice je pro vyšší mocnosti lidská vina jasná stejně jako trest za ni. |