Robert Hooke

autor: (neuveden) datum: 15.09.2002 zobrazeno: 22x

Anglický přírodovědec

* 18.7.1635 Freshwater, Isle of Wight
+ 3.3.1703 Londýn

Hooke začal v roce1635 studovat v Oxfordu a upoutal tam pozornost anglického fyzika a chemika R. Boyla (1627-1691) tím, že dovedl k dokonalosti Boylovu vývěvu. V 60. letech 17 století začal v Londýně rozvíjet svou činnost Royal Society (Královská společnost pro zdokonalení poznání přírody prostřednictvím pokusů), Hooke se stal v roce 1663 jejím členem a na jejich zasedání předváděl pokusy. Byl jedním z prvních, kdo použil mikroskop pro vědecká pozorování . U mikroskopování vylepšil osvětlování, vynalezl irisovou clonu. Nákresy jeho mikroskopického pozorování se staly přílohou nejslavnějšího Hookova díla Micrografia (1665), které je první knihou věnovanou mikroskopické technice. Poprvé se v ní objevily zobrazené rostlinné i živočišné buňky i krystalická struktura železa či nerostů. Zkonstruoval zrcadlový dalekohled, předvedl helioskop určený k pozorování Slunce, který popsal v práci opis helioskopů a některých dalších přístrojů, navrhl pohon dalekohledu hodinovým strojem, vynalezl tzv. Hookův kloub, tj. zařízení přenášející otáčení jednoho hřídele na druhý, k něm šikmý; představil vynález čelních kol se šroubovými zuby (popsal jej v díle Lectiones Cutlerianae), vynalezl tzv. hodinový nepokoj, zavedl užívání nitkového kříže pro nastavení dalekohledu, vynalezl stroj na dělení kruhu, vymyslel přístroj nazývaný oktant , objevil úměrnost mezi zatěžující silou a prodloužením pružiny, dnes známou pod názvem Hookův zákon. Roku 1678 tento objev popsal v díle De potentia restitutiva.. (Přednášky o návratné schopnosti neboli o pružině, vysvětlující sílu pružících těles). Vynalezl sirénu s ozubenými koly, sestrojil první rtuťový barometr s kruhovou stupnicí, zdokonalil podvojný Huygensův tlakoměr, navrhl námořní barometr, zkonstruoval přístroj pro měření síly větru, navrhl meteorologické přístroje se samočinnou registrací (např. srážkoměr a vlhkoměr), objevil hustoměr pro měření koncentrace soli ve vodě, představil batometr (hloubkoměr) a teploměr pro měření mořských hlubin, vynalezl optický telegraf, spolu s nizozemským matematikem a fyzikem Ch. Huygensem (1629-1695) zvolil body varu a mrznutí vody za pevné body stupnice teploměru.
Byl nejen všestranným vynálezcem a konstruktérem; v roce 1665 se stal profesorem geometrie na Gresham College v Londýně. Roku 1667 jako první vysvětlil teplotu jako živý pohyb molekul. Byl i architektem, po požáru Londýna v roce 1666 vypracoval stavební plány, podle kterých byla postavena část města. Pozoroval Slunce a planety sluneční soustavy, studoval změny povrchu Země, rozpoznal souvislost mezi geologickými změnami a změnami fauny. Byl první, kdo ve zkamenělinách poznal zbytky dřívějších organismů (práce O příčinách častých nálezů lastur a jiných mořských objektů na povrchu Země). V práci Přednášky o zemětřesení z roku 1688 psal o vnitřním ohni Země a práce Pokus o dokázání pohybu Země z roku 1674 připravila půdu pro gravitační teorii anglického vědce I. Newtona (1642-1727).

(konec článku Robert Hooke)

Vytisknout referát Robert Hooke | Zpět na seznam referátů
Doporučujeme: Cestovní systém Dřevo Plzeň Emona Kroni Maledivy PixelEU Referáty Taxi Plzeň Vtipy Weby na míru Zvesela