Victor Hugo | ||
| autor: Ivo Novotný | datum: 24.2.2002 | zobrazeno: 15x |
| V. H. se narodil roku 1802 jako syn Napoleonova generála. V 17 letech vyhrál turnaj básníků v Toulouse. Nato se přimkl ke kroužku přívrženců romantismu. Po revoluci (v roce 1848) je poslancem v ústavodárném a zákonodárném shromáždění, kde zastává své demokratické ideály. V roce 1858 byl vyhnán do exilu na ostrově Jersey v Lamanchském průlivu. Po císařově pádu roku 1870 se vrací do Paříže a je uctíván jako největší básník Francie. Do poezie zavedl nové náměty jako např. filozofické a sociální. Do lyriky uvedl jemný odstiňující tón a melodii básnického projevu. Nejvýznamnější lyrické sbírky jsou: "Ódy a balady", Podzimní listí, Vnitřní hlasy, monumentálni "Tresty" a mnoho dalších děl.V. H. byl uznávaný již za svého života, ale na konci 19. století byla zavržena jeho poezie a dnes jsou známy především jeho romány: "Chrám Matky boží v Paříži" a "Ubožáci". Victor Hugo zemřel roku 1885. UBOŽÁCI Hlavní postavy: Jean Valjean - uprchlý galejník Cosetka - sirotek Javert - policejní špicl, bývalý hlídač ve věznici Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jak pojednat popsání děje. Kniha Ubožáci se totiž rozděluje na další tři knihy a celé toto dílo má několik dějových linií, které do sebe postupně zapadají. Nakonec jsem se rozhodl, že budu vyprávět jen příběh hlavní postavy Jeana Valjeana, jelikož snažit se za tak krátkou dobu popsat celou knihu by bylo nadlidským úkolem. Příběh začíná příchodem bývalého trestance Jeana Valjeana, který byl devatenáct let na galejích, protože ukradl jeden bochník chleba pro svou hladovou rodinu, do města Digne. Marně hledá nocleh, až ho najde u místního kněze. V noci ho okrádá a odchází pryč. Cestou okrade ještě malého potulného chlapce. Po pěti letech v roce 1820 přichází do Přímořského Montreuil (montréj), kde zakládá firmu, která se brzy rozroste a z Jeana Valjeana se stává boháč. Koná jen dobré skutky, pomáhá chudým a seznamuje se s Fantinou. Fantina je chudá svobodná matka, která dala vychovat dceru Cosetku k jistým Thénadierovým, kteří z ní udělali ubožačku a služku. Jean Valjean chce Cosetku přivést, protože Fantina je nemocná, ale dozvídá se, že nějaký člověk je souzen za krádež a soud si myslí, že je to Jean Valjean, tak se tam vydá, aby se přiznal. Soud ho nezatkne a když se vrací domů Fantina umírá. Javert (to je policejní inspektor, který měl v podezření Jeana Valjeana již dlouho) ho zatkne, ale Jean Valjean uteče a jede pro Cosetku. Odkoupí ji od Thénadierových a odchází s ní do Paříže, kde žijí chudě ve starém baráku. Javert ale Jeana Valjeana s Cosetkou vystopuje a začíná je opět honit. Oni se uchýlí do kláštera, kam nesahá světská moc a kde je ukryje zahradník, kterému kdysi Jean Valjean zachránil život (ukryje je ale i před jeptiškami, protože muž mimo zahradníka - který je ošklivý a starý - do kláštera nesmí). Později se Valjeanovi naskytne příležitost dostat se z kláštera ven v rakvi namísto zemřelé jeptišky. Využije toho a jeho přítel zahradník pronese Cosetku a Jeana Valjeana vykope. Valjean a Cosetka jsou přijati do kláštera formálně. Jean Valjean jako druhý zahradník a Cosetka jako řeholnice. Po čase opustí oba klášter a žijí dále v Paříži. Cosetka potkává na pravidelných vycházkách s Jeanem Valjeanem Maria. Marius je hezký jinoch, který také občas chodí na vycházky do Lucemburské zahrady. Oba se do sebe zamilují, ale Jean Valjean a Cosetka se odstěhují a nenechají nikde svoji adresu. Potom Jean Valjean pomáhá chudé rodině, která už nemá ani na chleba a nutí své dvě dcery k podvodům, aby vydělali peníze. Tato rodina jsou Thénadierovi, rodina, u které byla na výchovu Cosetka. Poznávají Jeana Valjeana a chtějí z něj vylákat všechny jeho peníze. V tom samém domě jako rodina se usadí i Marius. Thénadier připraví na Jeana Valjeana s Cosetkou léčku. Na smluvené místo přijde samotný Jean Valjean. Cosetku nechal ukrytou. Thénadier a jeho najatí kumpáni chtějí adresu úkrytu, aby mohli pomocí Cosetky vymámit co nejvíce peněz. Jean Valjean jim dá špatnou adresu. Když chtějí Jeana Valjeana zabít, vtrhne tam Javert, který zase chytil Valjeanovu stopu a chce ho konečně zajmout. - teď bych vám přečetl ukázku ze závěru knihy, kdy Javert přijde do bytu, kde je zajat Jean Valjean Ještě než začnu popisovat Znaky romantické literatury, chtěl bych říci, proč by se mělo toto dílo nazývat "Ubožáci" nikoli "Bídníci". Mělo by to být, protože všichni hrdinové tohoto románu jsou vlastně ubožáci. Jean Valjean - uprchlý galejník není bídník, ale ubožák. Cosetka je ubožačka pro své ubohé dětství, Javert je navzdory svým odpudivým vlastnostem také ubožák, protože je jen ruka výkonné moci a dělá jen svou povinnost. Pro toto dílo je nejvýstižnějším překladem z francouzského originálu název "UBOŽÁCI". Znaky romantické literatury: - historický román ze začátku 19. stol. - smyslem je vnitřní život postav - důraz na cit - Marius miluje Cosetku a Cosetka Maria - postavy - vyjímečné - tajemný původ - Jean Valjean - bývalý galejník - Cosetka - vychována u neznámých lidí - Javert - syn vykladačky karet ve vězení - kontrasty - Cosetka (bílá jako sníh) X prostředí ve kterém žije (chudinská čtvrť, žebráci) - ošklivý Valjean ve starém kabátu X je hodný, dobrotivý - řazení obrazů - a mnoho dalších - kompozice - román není psán chronologicky, dějové skoky, několik dějových linií - jazyk - mnoho jazykových prostředků Poznámky: - Jean Valjean - chudý galejník - zloděj - stává se z něj počestný boháč - zachraňuje Cosetku - stíhán - ukryt v klášteře - kde zahradník, Cosetka mladá řeholnice - opustí klášter - žije v Paříži - Cosetka - zamiluje do Maria - obráceně vlastně - Jean Valjean a Cosetka - odstěhují - Marius nešťastný - Jean Valjean pomáhá chudým - Thénadierům - oni past, chtějí peníze a pomstu - Jean Valjean uteče oknem - Javert ho nezatkl | ||