Adam Michna z Otradovic
(1600-1676)
- narodil se a hudebně působil v Jindřichově Hradci
- patří k největším českým básníkům a hudebníkům 17. století
- dále i skladatelská a vydavatelská činnost, povoláním byl varhaník
- pocházel ze šlechtické rodiny (titul rytíř), byl hluboce vzdělaný, měl styky s Vídní, dobře ovládal benátský sloh (představitel
Giovanni Gabrieli) i renesanční polyfonii
- mnohé jeho písně zlidověly
TVORBA: 1.) chrámové skladby na latinské liturgické texty
2.) duchovní písně na vlastní české texty - zpěvné, snadno zapamatovatelné, homofonní
a) chrámové skladby
* Obsequinum Marianum (1642)
- zachoval se jen alt a bas
* Officium vespertinum sive Psalmi vespertiui (1648)
- zachoval se jen soprán
* Magnificant I. toni (1654)
- zachoval se jen díky opisu ve Vratislavi
- sóla, sbor, nástrojový soubor
* Sacra et litaniae (= Skladby k svátostem a litanie; 1654)
- obsahuje: 5 mší
dvoje litanie
Te deum - pro sóla a sbor
Rekviem - používá zde vypjatého chromatického vedení hlasů (při líčení představy posledního soudu
používá v Gmi trojzvuk A-C-E nebo v Cmi trojzvuk D-F-A)
* Missa Sancti Wenceslai (= Svatováclavská mše)
- nejlepší ze všech Michnových počinů
- bohatá melodicky, polyfonně a především zvukově (využití žesťů - trubky, pozouny -, smyčců, varhan; kontrasty
mezi sóly vokálního obsazení a doprovodného sboru)
b) písňová tvorba
* Česká mariánská muzyka /podle barokního pravopisu/ (1647)
* Loutna česká (1653)
- zde jsou shrnuty nálady a potřeby třicetiletou válkou týrané Evropy
- 13 árií s předehrami
- téma: sňatek Panny Marie s Bohem a sňatek lidské duše s Kristem
* Svatoroční muzyka (1661)
c) jednotlivé skladby - svatební: Žehnání se světem, Svatební věneček, Duchovní svatební lázeň, Andělské přátelství,
Smutek bláznivých panen, Den svatební
- vánoční: Vánoční rosička, Vánoční noc, Vánoční magnet a střelec, Vánoční roztomilost
d) charakteristika Michnovy poezie
- kladl důraz na zvukovou stránku slov, bohaté rýmy a obrazná rčení
- téma: líbezné obrazy ráje × děsivých pekelných muk; +líčení přírody